Individuální dovoz vozidel

Zákon o technických podmínkách provozu na pozemních komunikacích počítá s časově neomezeným dovozem starších vozidel, pokud je u nich prokázáno udělení ES osvědčení o homologaci. Takové ES schválení typu vozidla (WVTA, tzv. globální homologace) musí být vždy uvedeno na výrobním štítku vozidla a má např. tento tvar: "e11*70/156*02305".

Dovoz vozidel z ostatních zemí

Pro vozidla pocházející ze zemí mimo EU je však zákonem stanovena podmínka přípustného stáří dovezeného vozu a pohybuje se v závislosti na kategorii vozidla mezi 5 až 8 lety, přičemž tato lhůta se počítá od okamžiku první registrace v zahraničí (1. přidělení RZ) do okamžiku jeho dovozu do ČR (datum JCD). Pokud je vozidlo starší (byť o 1 den), není možné přihlásit jej do provozu. Po dovezení vozidla je nezbytné vyřídit určité formality, kterými jsou zejména clo a DPH; poté celní orgány vpustí vozidlo do volného oběhu, případně vyznačí i tzv. podmínku nezcizitelnosti, pokud byly přiznány úlevy z cla či DPH. Následujícím krokem je uvedení vozidla do souladu s českou resp. evropskou legislativou, jelikož v zahraničí jsou pro vozidla často specifikovány některé odlišné technické podmínky oproti těm tuzemským. Nejčastěji se jedná o osvětlení a výfukový systém, v řadě případů i o emise, zasklení, bezpečnostní pásy či pneumatiky; někdy ovšem není potřeba vše upravovat, protože pro řadu požadavků lze v technicky odůvodněných případech udělit výjimky.

Po nezbytných úpravách se vozidlo přistaví do stanice technické kontroly (STK) k provedení kontroly. STK však často není schopna posoudit všechny položky, resp. řadu údajů vůbec nebude znát, a odešle žadatele k akreditovanému zástupci značky v ČR pro doplnění údajů a pro doložení plnění požadavků technických předpisů. Nejčastěji se akreditovaný zástupce značky však není schopen vyjádřit nebo značka vůbec nemá pro ČR zastoupení. V tom případě se žadatel obrátí na naši společnost s žádostí o přezkoušení vozidla a vystavení technických protokolů – nejčastěji se jedná o emise škodlivin, spotřebu paliva, hluk, popřípadě brzdy, elektromagnetickou kompatibilitu (EMC) či osvětlení. Tyto protokoly poté žadatel dodá zpět na STK, která dokončí technickou prohlídku. Vozidlo přitom musí plnit technické požadavky platné v době jeho výroby.

Předposledním krokem je podání žádosti o udělení výjimek z neplnění určitých technických požadavků; tato žádost se podává na MDČR. Výjimky lze udělit pouze v technicky odůvodněných případech (výměna dílu je nereálná nebo jeho schválení brání pouze formální překážka) a nesmí se týkat emisí, brzd, hluku, EMC nebo skutečnostem, kvůli kterým by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti silničního provozu.

Na základě protokolu z STK, popřípadě našich protokolů a udělených výjimek z MDČR, následně úřad obce s rozšířenou působností v místě trvalého bydliště žadatele schválí technickou způsobilost vozidla a vystaví tzv. čistopis technického průkazu. Posledním krokem je pak registrace vozidla, tj. jeho zaevidování na konkrétního majitele a provozovatele a vydání registrační značky.

Nedoporučené země původu

Zatímco dovozy z USA a Kanady bývají obvykle bezproblémové, je třeba být obezřetný u vozidel pocházejících např. z Arabských zemí, Koreje, zemí Afriky, Jižní Ameriky nebo Číny. Zde je riziko nesplnění i základních požadavků vysoké, přičemž úprava vozidla do souladu s požadavky platnými v ČR je velmi nerentabilní.

Rovněž je třeba dávat pozor na neevropská vozidla, ke kterým byl vystaven německý technický průkaz a která byla v Německu individuálně schvalována. Tato vozidla také často neplní požadavky evropské, resp. české legislativy a v Německu byla provozována pouze na základě výjimek, jejichž udělení však v ostatních státech není možné.

Samostatnou kapitolou jsou také vozy pocházející z různých vojenských nebo humanitárních misí – tato vozidla neplní prakticky žádné požadavky (často by nemohla být přihlášena do provozu ani před 30 lety, natož dnes).