Zkoušení bezpečnosti vozidel na úrovni komponent - interiér

Je ve vozidle bezpečno, i když moje nehoda neodpovídá těm legislativně či „ENCAPově“ vyzkoušeným, a tedy prověřeným? Co když se z důvodu specifické kinematiky vozidla během nehody moje hlava dostane do kontaktu s něčím jiným než s airbagem? A co spolucestující v druhé či třetí řadě sedadel? Taková otázka asi mnohokrát napadne nejednoho řidiče nebo pasažéra, proto ji pro vás v tomto článku probereme.

Za dobu vývoje pasivní bezpečnosti automobilů se počet povinných zkoušek na základě statistiky nehod a závažnosti poranění výrazně rozšířil. Od prvotních nárazových testů, kdy se primárně řešila struktura karoserie a deformace prostoru pro přežití, jsme se posunuli k celé matici různých testů z pohledu směru a rychlosti nárazu, velikosti offsetů, typů bariér a velikosti figurín. Nikdo z nás se ale v interiéru vozu nechce nadměrně zranit jen proto, že náraz byl mimo statisticky významné nehody a pohyb vozidla během nárazu byl jiný než u předepsaných crash testů.

Obecně se jedná o zkoušky různými impaktory (simulujícími hlavu nebo celý trup člověka). Tyto impaktory vystřelujeme proti různým částem interiéru např. proti volantu na sloupku řízení, přístrojové desce, obložkám sloupků, opěrkám hlavy a zjišťujeme „přívětivost“ interiéru pro člověka. Přívětivost je v tomto případě vyjádřena schopností interiéru pohlcovat nárazovou energii impaktoru bez extrémních úrovní zpomalení měřených akcelerometry, ostrých hran apod.

Důležité je však upozornit, že následující zkušební metody neřeší nehody za extrémně vysokých rychlostí anebo nedisciplinované pasažéry, kteří nepoužívají bezpečnostní pás, ale přívětivost kompletního interiéru vozidla pro běžné nárazové rychlosti. Jedná se především o předpisy EHK, potažmo FMVSS, jejichž dynamickou část testů pokrýváme novými dynamickými zkušebními stavy v naší laboratoři:

• EHK 12 Náraz na sloupek řízení (FMVSS203)
• EHK 17 Pevnost sedadel, jejich kotvení a opěrky hlavy
• EHK 21 Vnitřní výčnělky (FMVSS201)
• EHK 25 Opěrky hlavy
• EHK 80 Pevnost sedadel a jejich úchytů v autobusech

Nové pracoviště v laboratoři pevnostních zkoušek

Nové pracoviště je fyzicky odděleno od zbývající části haly, protože jde o zkoušky s dynamickými procesy. V tomto kompaktním celku našel místo i velín a zákaznická místnost, která poskytuje bezpečné a pohodlné zázemí našim zákazníkům. Při návrhu pracoviště byl brán zřetel v prvé řadě na bezpečnost, kdy např. všechny dveře jsou při provádění zkoušky blokované proti otevření, a není tak možné, aby se do prostoru zkoušky někdo dostal.

Kyvadlo

• V případě kyvadla se jedná o náhradu obdobného zařízení z roku 2008. Výměna byla provedena z důvodu nedostupnosti náhradních dílů řídicí elektroniky a modernizace starého zařízení nebyla ekonomicky výhodná. Oproti starému zařízení má nové zařízení vyšší přesnost a opakovatelnost nárazové rychlosti, triggering systém pro spouštění externích zařízení (např. rychlokamer) a odpalování airbagů.
• Zařízení se využívá pro zkoušky pohlcování energie přístrojových desek dle předpisů EHK 21 (FMVSS201) a sedadel dle EHK 17, 25 a 80.
• Oblast nárazu hlavy dle EHK 21 zahrnuje veškeré nezasklené plochy vnitřního prostoru vozidla, které mohou přijít staticky do styku s kulovou maketou hlavy o průměru 165 mm, jež je nedílnou součástí měřicího zařízení a jejíž vzdálenost od středu kloubu kyčle k vrcholu makety hlavy je plynule seřiditelná v rozsahu od 736 do 840 mm.
• Oblast nárazu hlavy můžeme vyšetřit i dynamicky, a to buď nárazovou zkouškou vozidla, saňovou zkouškou (laboratoř DYCOT), či simulovanou nárazovou zkouškou. Pohyb cestujících se prověří působením zpoždění podle časového diagramu zpoždění uvedeného v předpisu EHK 16 (změna rychlosti z 50 km/hod) na rodinu figurín (5% dospělé ženy, 50% a 95% dospělého muže) a vyvoláním pohybu figurín směrem dopředu, který odpovídá pohybu figurín v průběhu reálných čelních nárazových zkoušek. Směr dopředného pohybu figurín se považuje za vyhovující, pokud střední osa zkoušeného objektu, běžné karosérie, pokrývá rozsah ± 18º od podélné střední osy saní. Normálně je dostačující zkoušet při 0º, +18º a -18º

Popis zařízení:

Inverzní kyvadlo je uložené v kuličkových ložiscích a poháněné pneumatickým aktuátorem. Kyvadlo je vybaveno automatickou brzdou pro zabránění sekundárního nárazu. Poloha kyvadla vůči zkušebnímu vzorku je nastavitelná ve třech osách, kolem osy Z je kyvadlo otočné. Délka kyvadla je plynule měnitelná. Redukovaná hmotnost ke středu otáčení odpovídá hodnotě 6,8 kg.

Parametry zařízení:

Max. nárazová rychlost: 32 km/h

Max. kinetická energie: 180 J

Přesnost nárazové rychlosti: ± 0,1 km/h

Rozsah nastavení délky kyvadla: 736÷840 mm

Vyhodnocení zkoušek:

Při zkoušce pohlcování energie nesmí zpomalení hlavice překročit hodnotu 80 g nepřetržitě po dobu delší než 3 milisekundy. Jako velikost zpomalení se zaznamená průměr údajů obou akcelerometrů. Zkouší se nárazovou rychlostí 24,1 km/h.